Skip to main content
NOVINKA: Navštivte nové Overleaf Learning Center, kde najdete bezplatné online kurzy a živé webináře — vše, co potřebujete, abyste LaTeX zvládli a z Overleaf vytěžili maximum.
Tento úvodní návod nepředpokládá žádné předchozí zkušenosti s LaTeXem, ale doufáme, že až ho dokončíte, budete mít nejen napsaný svůj první dokument v LaTeXu, ale také získáte dostatek znalostí a sebedůvěry k dalším krokům na cestě k jeho zvládnutí.

Co je LaTeX?

LaTeX (vyslovuje se „LEJ-tek“ nebo „LA-tek“) je nástroj pro sazbu profesionálně vypadajících dokumentů. Způsob, jakým LaTeX funguje, se však výrazně liší od mnoha jiných aplikací pro tvorbu dokumentů, které jste možná používali, jako je Microsoft Word nebo LibreOffice Writer: tyto nástroje typu „WYSIWYG“ poskytují uživatelům interaktivní stránku, do které píšou a upravují text a na kterou aplikují různé formy stylování. LaTeX funguje velmi odlišně: váš dokument je prostý textový soubor, v němž jsou rozptýleny příkazy LaTeXu vyjadřující požadovaný (vysázený) výsledek. Aby vznikl viditelný, vysázený dokument, zpracuje se váš soubor LaTeX programem zvaným TeXový engine, který pomocí příkazů vložených do textového souboru řídí proces sazby a převádí příkazy LaTeXu a text dokumentu na profesionálně vysázený soubor PDF. Díky tomu se stačí soustředit na obsah dokumentu a o jeho vizuální podobu (formátování) se postará počítač prostřednictvím příkazů LaTeXu a TeXového enginu.

Proč se učit LaTeX?

Pro i proti používání LaTeXu namísto jiných aplikací pro tvorbu dokumentů lze uvést různé argumenty; nakonec je to ale osobní volba založená na preferencích, sympatiích a požadavcích na dokumentaci. Mezi argumenty ve prospěch LaTeXu patří:
  • podpora sazby extrémně složité matematiky, tabulek a technického obsahu pro přírodní vědy;
  • nástroje pro poznámky pod čarou, křížové odkazy a správu bibliografií;
  • snadná tvorba složitých nebo pracných prvků dokumentu, jako jsou rejstříky, glosáře, obsahy či seznamy obrázků;
  • vysoká přizpůsobitelnost pro tvorbu dokumentů na míru díky vlastní programovatelnosti a rozšiřitelnosti prostřednictvím tisíců bezplatných doplňkových balíčků.
Celkově LaTeX poskytuje uživatelům velkou kontrolu nad tvorbou dokumentů, které jsou vysázeny ve výjimečně vysoké kvalitě. Samozřejmě existují typy dokumentů nebo publikací, v nichž LaTeX nevyniká, například mnoho „volných“ rozvržení stránek typických pro časopisecké publikace. Jednou z důležitých výhod LaTeXu je oddělení obsahu dokumentu od jeho stylu: jakmile obsah dokumentu napíšete, můžete jeho vzhled snadno změnit. Podobně můžete vytvořit soubor LaTeX, který definuje rozvržení/styl určitého typu dokumentu, a tento soubor pak použít jako šablonu pro sjednocení psaní/tvorby dalších dokumentů daného typu; to například umožňuje vědeckým vydavatelům vytvářet v LaTeXu šablony článků, které autoři používají při psaní příspěvků do časopisů. Overleaf má galerii s tisíci šablon, které pokrývají obrovskou škálu typů dokumentů — od vědeckých článků, zpráv a knih po životopisy a prezentace. Protože tyto šablony definují rozvržení a styl dokumentu, stačí je autorům otevřít v Overleaf — čímž vytvoří nový projekt — a začít psát svůj obsah.

Napište svůj první kousek LaTeXu

Prvním krokem je vytvořit nový projekt LaTeX. Můžete to udělat na svém počítači vytvořením nového souboru .tex; případně můžete založit nový projekt v Overleaf. Začněme nejjednodušším funkčním příkladem, který lze otevřít přímo v Overleaf:
Otevřít tento příklad v Overleaf. Tento příklad vytvoří následující výstup: Ukázkový dokument Vidíte, že LaTeX automaticky odsadil první řádek odstavce a postaral se o toto formátování za vás. Podívejme se blíže, co dělá jednotlivá část našeho kódu. První řádek kódu, \documentclass{article}, deklaruje typ dokumentu, označovaný jako jeho třída, která řídí celkový vzhled dokumentu. Různé typy dokumentů vyžadují různé třídy; např. životopis bude vyžadovat jinou třídu než vědecký článek, který může používat standardní třídu LaTeXu article. Jiné typy dokumentů, na kterých pracujete, mohou vyžadovat třídy jako book nebo report. Chcete-li získat představu o mnoha dostupných třídách LaTeXu, navštivte příslušnou stránku na CTAN (Comprehensive TeX Archive Network). Po nastavení třídy dokumentu se náš obsah, označovaný jako tělo dokumentu, píše mezi značky \begin{document} a \end{document}. Po otevření výše uvedeného příkladu můžete text upravit a po dokončení zobrazit výsledné vysázené PDF opětovnou kompilací dokumentu. V Overleaf k tomu stačí stisknout Recompile, jak ukazuje tento krátký videoklip: Každý projekt v Overleaf lze nakonfigurovat tak, aby se při každé úpravě automaticky znovu zkompiloval: klikněte na malou šipku vedle tlačítka Recompile a nastavte Auto Compile na On, jak ukazuje následující snímek obrazovky: Snímek obrazovky ukazující, jak zapnout nebo vypnout Auto Compile Když už víme, jak do dokumentu přidat obsah, dalším krokem je dát mu název. K tomu si musíme krátce povědět o preambuli.

Preambule dokumentu

Výše uvedený snímek obrazovky ukazuje, že Overleaf ukládá dokument LaTeX jako soubor s názvem main.tex: přípona .tex se podle konvence používá pro soubory obsahující kód LaTeXu vašeho dokumentu. Předchozí příklad ukázal, že obsah dokumentu se zadává za příkaz \begin{document}; vše, co se v souboru .tex nachází před tímto místem, se však nazývá preambule a slouží jako „nastavovací“ část dokumentu. V preambuli definujete třídu (typ) dokumentu spolu s podrobnostmi, jako jsou jazyky použité při psaní dokumentu; načítáte balíčky, které chcete používat (více o tom později), a právě zde provádíte i další druhy konfigurace. Minimální preambule dokumentu může vypadat takto:
kde \documentclass[12pt, letterpaper]{article} definuje celkovou třídu (typ) dokumentu. Další parametry, které musí být odděleny čárkami, se uvádějí v hranatých závorkách ([...]) a slouží ke konfiguraci této instance třídy article; tj. nastavení, která chceme použít pro tento konkrétní dokument založený na třídě article. V tomto příkladu dělají oba parametry následující:
  • 12pt nastavuje velikost písma
  • letterpaper nastavuje velikost papíru
Samozřejmě lze použít i jiné velikosti písma, 9pt, 11pt, 12pt, ale pokud žádná není uvedena, výchozí velikost je 10pt. Pokud jde o velikost papíru, další možné hodnoty jsou a4paper a legalpaper. Další informace najdete v článku o velikosti stránky a okrajích. Řádek preambule
je příkladem načtení externího balíčku (zde graphicx), který rozšiřuje možnosti LaTeXu a umožňuje mu importovat externí grafické soubory. Balíčky LaTeXu jsou popsány v sekci Hledání a používání balíčků LaTeXu.

Přidání názvu, autora a data

Přidání názvu, autora a data do našeho dokumentu vyžaduje tři další řádky v preambuli (ne v hlavním těle dokumentu). Tyto řádky jsou:
  • \title{My first LaTeX document}: název dokumentu
  • \author{Hubert Farnsworth}: zde napíšete jméno autora (autorů) a volitelně ve složených závorkách příkaz \thanks:
    • \thanks{Funded by the Overleaf team.}: lze přidat za jméno autora, uvnitř složených závorek příkazu author. Přidá horní index a poznámku pod čarou s textem uvnitř závorek. Hodí se, pokud potřebujete v článku poděkovat nějaké instituci.
  • \date{August 2022}: datum můžete zadat ručně, nebo použít příkaz \today, který při každé kompilaci dokumentu vysází aktuální datum
Po přidání těchto řádků by vaše preambule měla vypadat zhruba takto:
Pro vysázení názvu, autora a data použijte v těle dokumentu příkaz \maketitle:
Preambuli a tělo nyní můžeme spojit a vytvořit kompletní dokument, který lze otevřít v Overleaf:
Otevřít tento příklad v Overleaf. Tento příklad vytvoří následující výstup: Obrázek jednoduchého dokumentu vytvořeného v LaTeXu

Přidávání komentářů

LaTeX je formou „programového kódu“, který se však specializuje na sazbu dokumentů; proto stejně jako u kódu v jakémkoli jiném programovacím jazyce může být velmi užitečné vkládat do dokumentu komentáře. Komentář v LaTeXu je část textu, která se nevysází a nijak neovlivní dokument — často se používá k přidání poznámek typu „udělat“, vysvětlujících poznámek, k průběžnému vysvětlení složitých maker nebo k zakomentování řádků/částí kódu LaTeXu při ladění. Chcete-li v LaTeXu napsat komentář, stačí na začátek řádku napsat symbol %, jak ukazuje následující kód vycházející z výše uvedeného příkladu:
Otevřít tento příklad v Overleaf. Tento příklad vytvoří výstup, který je totožný s předchozím kódem LaTeXu bez komentáře.

Tučné písmo, kurzíva a podtržení

Dále se podíváme na několik příkazů pro formátování textu:
  • Tučné písmo: tučný text se v LaTeXu sází pomocí příkazu \textbf{...}.
  • Kurzíva: text kurzívou se vytváří pomocí příkazu \textit{...}.
  • Podtržení: pro podtržení textu použijte příkaz \underline{...}.
Následující příklad tyto příkazy předvádí:
Otevřít tento příklad v Overleaf. Tento příklad vytvoří následující výstup: Obrázek ukazující formátovaný text v dokumentu LaTeX Dalším velmi užitečným příkazem je \emph{_argument_}, jehož účinek na _argument_ závisí na kontextu. V běžném textu se zdůrazněný text vysází kurzívou, ale pokud se použije uvnitř textu psaného kurzívou, toto chování se obrátí — viz následující příklad:
Otevřít tento příklad \emph v Overleaf. Tento příklad vytvoří následující výstup: Obrázek předvádějící použití příkazu LaTeXu \emph
  • Poznámka: některé balíčky, například Beamer, mění chování příkazu \emph.

Přidávání obrázků

V této sekci se podíváme, jak do dokumentu LaTeX přidat obrázky. Overleaf podporuje tři způsoby vkládání obrázků:
  1. Použijte tlačítko Insert Figure(Tlačítko Insert Figure na panelu nástrojů editoru) na panelu nástrojů editoru a vložte obrázek do Visual Editor nebo Code Editor.
  2. Zkopírujte a vložte obrázek do Visual Editor nebo Code Editor.
  3. Použijte Code Editor a napište kód LaTeXu, který vloží grafiku.
Možnosti 1 a 2 automaticky vygenerují kód LaTeXu potřebný pro vložení obrázků, zde však představíme možnost 3 — mějte na paměti, že tyto obrázky budete muset nahrát do svého projektu v Overleaf. Následující příklad ukazuje, jak vložit obrázek:
Otevřít tento příklad s obrázkem v Overleaf. Tento příklad vytvoří následující výstup: Grafika ukazující obrázek importovaný do dokumentu LaTeX Import grafiky do dokumentu LaTeX vyžaduje doplňkový balíček, který poskytuje příkazy a funkce potřebné pro vkládání externích grafických souborů. Výše uvedený příklad načítá balíček graphicx, který mimo mnoha jiných příkazů poskytuje \includegraphics{...} pro import grafiky a \graphicspath{...} pro sdělení LaTeXu, kde se grafika nachází. Chcete-li použít balíček graphicx, vložte do preambule svého dokumentu v Overleaf následující řádek:
V našem příkladu příkaz \graphicspath{{images/}} informuje LaTeX, že obrázky jsou uloženy ve složce s názvem images, která se nachází v aktuálním adresáři: Obrázek ukazující, jak LaTeX přistupuje k obrázkům uloženým ve složce Samotné vložení obrázku do dokumentu provádí příkaz \includegraphics{universe}. Zde je universe název souboru s obrázkem, avšak bez přípony. Poznámka:
  • Přestože příkaz \includegraphics připouští celý název souboru včetně přípony, za osvědčený postup se považuje příponu vynechat, protože pak LaTeX vyhledá všechny podporované formáty.
  • Obecně by název grafického souboru neměl obsahovat mezery ani více teček; při nahrávání obrázků do Overleaf se také doporučuje používat pro příponu souboru malá písmena.
Více informací o balíčcích LaTeXu najdete na konci tohoto návodu v sekci Hledání a používání balíčků LaTeXu.

Popisky, návěští a odkazy

Obrázky lze opatřit popiskem, návěštím a odkazovat na ně pomocí prostředí figure, jak je ukázáno níže:
Otevřít tento příklad s obrázkem v Overleaf. Tento příklad vytvoří následující výstup: Grafika ukazující použití popisků obrázků v LaTeXu V příkladu je několik pozoruhodných příkazů:
  • \includegraphics[width=0.75\textwidth]{mesh}: Tato podoba \includegraphics dává LaTeXu pokyn nastavit šířku obrázku na 75 % šířky textu — jejíž hodnota je uložena v příkazu \textwidth.
  • \caption{A nice plot.}: Jak název napovídá, tento příkaz nastavuje popisek obrázku, který lze umístit nad obrázek nebo pod něj. Pokud vytvoříte seznam obrázků, použije se v něm tento popisek.
  • \label{fig:mesh1}: Abyste mohli na tento obrázek v dokumentu odkazovat, přidělte mu návěští pomocí příkazu \label. Návěští slouží k vygenerování čísla obrázku a v kombinaci s dalším příkazem vám umožní na něj odkazovat.
  • \ref{fig:mesh1}: Tento kód bude nahrazen číslem odpovídajícím odkazovanému obrázku.
Obrázky začleněné do dokumentu LaTeX by měly být umístěny v prostředí figure nebo podobném, aby LaTeX mohl obrázek automaticky umístit na vhodné místo v dokumentu. Další pokyny obsahují tyto články nápovědy Overleaf:

Vytváření seznamů v LaTeXu

Různé typy seznamů můžete vytvářet pomocí prostředí, která slouží k zapouzdření kódu LaTeXu potřebného pro implementaci určité funkce sazby. Prostředí začíná \begin{_environment-name_} a končí \end{_environment-name_}, kde _environment-name_ může být figure, tabular nebo některý z typů seznamů: itemize pro nečíslované seznamy nebo enumerate pro číslované seznamy.

Nečíslované seznamy

Nečíslované seznamy se vytvářejí pomocí prostředí itemize. Před každou položkou seznamu musí být příkaz \item, jak je ukázáno níže:
Otevřít tento příklad v Overleaf. Tento příklad vytvoří následující výstup: Příklad seznamů s odrážkami v LaTeXu Můžete si také otevřít tento větší projekt v Overleaf, který předvádí různé typy seznamů v LaTeXu.

Číslované seznamy

Číslované seznamy používají stejnou syntaxi jako nečíslované, ale vytvářejí se pomocí prostředí enumerate:
Otevřít tento příklad v Overleaf. Tento příklad vytvoří následující výstup: Příklad číslovaného seznamu vytvořeného v LaTeXu Stejně jako u nečíslovaných (unordered) seznamů musí být před každou položkou příkaz \item, který zde automaticky generuje číselnou hodnotu označení položky, počínaje 1. Další informace získáte v tomto větším projektu v Overleaf, který předvádí různé typy seznamů v LaTeXu, nebo v našem samostatném článku nápovědy o seznamech v LaTeXu, který obsahuje mnoho dalších příkladů a ukazuje, jak vytvářet seznamy na míru.

Přidávání matematiky do LaTeXu

Jednou z hlavních výhod LaTeXu je snadnost, s jakou lze psát matematické výrazy. LaTeX poskytuje pro sazbu matematiky dva režimy:
  • řádkový (inline) matematický režim, který se používá pro vzorce, jež jsou součástí odstavce
  • zobrazovací (display) matematický režim, který se používá pro výrazy, jež nejsou součástí textu či odstavce a sázejí se na samostatné řádky

Řádkový matematický režim

Podívejme se na příklad řádkového matematického režimu:
Otevřít tento příklad v Overleaf. Tento příklad vytvoří následující výstup: Obrázek ukazující matematiku vysázenou v řádkovém matematickém režimu Pro sazbu matematiky v řádkovém režimu můžete použít jednu z těchto dvojic oddělovačů: \( ... \), $ ... $ nebo \begin{math} ... \end{math}, jak ukazuje následující příklad:
Otevřít tento příklad v Overleaf. Tento příklad vytvoří následující výstup: Obrázek předvádějící obsah vytvořený v řádkovém matematickém režimu LaTeXu

Zobrazovací matematický režim

Rovnice vysázené v zobrazovacím režimu mohou být číslované nebo nečíslované, jako v následujícím příkladu:
Otevřít tento příklad v Overleaf. Tento příklad vytvoří následující výstup: Obrázek ukazující matematiku v zobrazovacím režimu v LaTeXu Pro sazbu matematiky v zobrazovacím režimu můžete použít jednu z těchto dvojic oddělovačů: \[ ... \], \begin{displaymath} ... \end{displaymath} nebo \begin{equation} ... \end{equation}. Historicky vyžadovala sazba matematiky v zobrazovacím režimu oddělovače $$, například $$ _... display math here ..._$$, tato metoda však se již nedoporučuje: místo ní používejte oddělovače LaTeXu \[ ... \].

Úplnější příklady

Následující příklady předvádějí škálu matematického obsahu vysázeného pomocí LaTeXu.
Otevřít tento příklad v Overleaf. Tento příklad vytvoří následující výstup: Obrázek ukazující škálu matematiky vysázené v LaTeXu Další příklad používá prostředí equation*, které poskytuje balíček amsmath, takže do preambule dokumentu musíme přidat následující řádek:
Další informace o používání amsmath najdete v našem článku nápovědy.
Otevřít tento příklad v Overleaf. Tento příklad vytvoří následující výstup: Obrázek ukazující škálu matematiky vysázené v LaTeXu Možnosti matematiky v LaTeXu jsou nekonečné, proto nezapomeňte navštívit naše stránky nápovědy s radami a příklady ke konkrétním tématům:
  • Matematické výrazy
  • Dolní a horní indexy
  • Hranaté a kulaté závorky
  • Zlomky a kombinační čísla
  • Zarovnávání rovnic
  • Operátory
  • Mezery v matematickém režimu
  • Integrály, sumy a limity
  • Zobrazovací styl v matematickém režimu
  • Seznam řeckých písmen a matematických symbolů
  • Matematické fonty

Základní struktura dokumentu

Dále se podíváme na abstrakty a na to, jak rozdělit dokument LaTeX na kapitoly, oddíly a odstavce.

Abstrakty

Vědecké články obvykle obsahují abstrakt, tedy stručný přehled/shrnutí svých hlavních témat či argumentů. Následující příklad ukazuje sazbu abstraktu pomocí prostředí LaTeXu abstract:
Otevřít tento příklad v Overleaf. Tento příklad vytvoří následující výstup: Obrázek ukazující abstrakt vysázený v LaTeXu

Odstavce a nové řádky

Když máme abstrakt hotový, můžeme začít psát první odstavec. Následující příklad ukazuje:
  • jak se nový odstavec vytvoří dvojím stisknutím klávesy „enter“, čímž se ukončí aktuální řádek a vloží se za něj prázdný řádek;
  • jak začít nový řádek bez zahájení nového odstavce vložením ručního zalomení řádku pomocí příkazu \\, tedy dvojitého zpětného lomítka; případně lze použít příkaz \newline.
Třetí odstavec v tomto příkladu předvádí použití příkazů \\ a \newline:
Otevřít tento příklad v Overleaf. Tento příklad vytvoří následující výstup: Obrázek ukazující vytváření odstavců v LaTeXu Všimněte si, že LaTeX odstavce automaticky odsazuje — s výjimkou odstavců bezprostředně za nadpisy dokumentu, jako jsou oddíly a pododdíly — jak uvidíme. Novým uživatelům doporučujeme nepoužívat více příkazů \\ nebo \newline k „simulaci“ odstavců s větší mezerou mezi nimi, protože to může narušit algoritmy sazby LaTeXu. Doporučeným postupem je nadále vytvářet nové odstavce pomocí prázdných řádků, bez jakýchkoli \\, a načíst balíček parskip přidáním \usepackage{parskip} do preambule. Další informace o odstavcích najdete v těchto článcích:
  • Odstavce a nové řádky
  • Jak v LaTeXu změnit mezery mezi odstavci
  • Článek LaTeX Error: There’s no line here to end nabízí další rady a pokyny k používání \\.

Kapitoly a oddíly

Delší dokumenty se bez ohledu na použitý software obvykle dělí na části, kapitoly, oddíly, pododdíly a tak dále. LaTeX rovněž poskytuje příkazy pro strukturování dokumentu, ale dostupné příkazy a jejich implementace (co přesně dělají) mohou záviset na použité třídě dokumentu. Například dokumenty vytvořené pomocí třídy book lze rozdělit na části, kapitoly, oddíly, pododdíly atd., ale třída letter žádné příkazy k tomu neposkytuje (nepodporuje). Následující příklad předvádí příkazy používané ke strukturování dokumentu založeného na třídě book:
Otevřít tento příklad v Overleaf. Tento příklad vytvoří následující výstup: Obrázek ukazující oddíly v dokumentu LaTeX třídy book Názvy příkazů pro členění jsou většinou samovysvětlující; například \chapter{First Chapter} vytvoří novou kapitolu s názvem First Chapter, \section{Introduction} vytvoří oddíl s názvem Introduction a tak dále. Oddíly lze dále dělit na \subsection{...} a dokonce \subsubsection{...}. Číslování oddílů, pododdílů atd. je automatické, lze jej však vypnout použitím takzvané hvězdičkové verze příslušného příkazu, která má na konci hvězdičku (*), například \section*{...} a \subsection*{...}. Souhrnně poskytují třídy dokumentů LaTeXu následující příkazy pro členění, přičemž každá konkrétní třída podporuje příslušnou podmnožinu:
  • \part{part}
  • \chapter{chapter}
  • \section{section}
  • \subsection{subsection}
  • \subsubsection{subsubsection}
  • \paragraph{paragraph}
  • \subparagraph{subparagraph}
Konkrétně příkazy \part a \chapter jsou dostupné pouze ve třídách dokumentů report a book. Další informace o příkazech pro strukturu dokumentu najdete v článku Overleaf o oddílech a kapitolách.

Vytváření tabulek

Overleaf nabízí tři možnosti vytváření tabulek:
  1. Pomocí tlačítka Insert Table na panelu nástrojů Visual Editor (nebo Code Editor).
  2. Zkopírováním a vložením tabulky z jiného dokumentu při používání Visual Editor.
  3. Napsáním kódu LaTeXu pro tabulku v Code Editor.
Pokud s LaTeXem začínáte, je panel nástrojů ve Visual Editor (možnost 1) skvělým způsobem, jak začít — mezi Visual Editor a Code Editor můžete přepínat a prohlédnout si kód, který se za tabulkou skrývá. Zde se zaměříme na možnost 3 — nejflexibilnější způsob vytváření tabulek — a uvedeme příklady, které ukazují, jak vytvářet tabulky v LaTeXu, včetně přidávání čar (linek) a popisků. Až získáte zkušenosti, podívejte se na náš podrobný návod, jak vytvářet tabulky v LaTeXu.

Vytvoření základní tabulky v LaTeXu

Začneme příkladem, který ukazuje, jak vysázet základní tabulku:
Otevřít tento příklad v Overleaf. Tento příklad vytvoří následující výstup: Grafika zobrazující tabulku vysázenou v LaTeXu Prostředí tabular je výchozí způsob vytváření tabulek v LaTeXu. Tomuto prostředí musíte zadat parametr, v tomto případě {c c c}, který LaTeXu sděluje, že tabulka bude mít tři sloupce a text v každém z nich má být vycentrován. Můžete také použít r pro zarovnání textu doprava a l pro zarovnání doleva. Symbol zarovnání & slouží k oddělení jednotlivých buněk v řádku tabulky. Řádek tabulky ukončíte příkazem pro nový řádek \\. Naše tabulka je umístěna v prostředí center, aby byla vycentrována v rámci šířky textu na stránce.

Přidání ohraničení

Prostředí tabular podporuje vodorovné a svislé čáry (linky) jako součást tabulky:
  • pro přidání vodorovných čar nad a pod řádky použijte příkaz \hline
  • pro přidání svislých čar mezi sloupce použijte parametr svislé čáry |
V tomto příkladu je argumentem {|c|c|c|}, který deklaruje tři (vycentrované) sloupce, z nichž každý je oddělen svislou čarou; navíc používáme \hline k umístění vodorovné čáry nad první řádek a pod poslední řádek:
Otevřít tento příklad v Overleaf. Tento příklad vytvoří následující výstup: Grafika zobrazující tabulku vysázenou v LaTeXu s vodorovnými a svislými čarami Zde je další příklad:
Otevřít tento příklad v Overleaf. Tento příklad vytvoří následující výstup: Grafika zobrazující tabulku vysázenou v LaTeXu s vodorovnými a svislými čarami

Popisky, návěští a odkazy

Tabulky můžete opatřovat popisky a odkazovat na ně v podstatě stejně jako na obrázky. Jediný rozdíl je v tom, že místo prostředí figure použijete prostředí table. Tabulka \ref{table:data} ukazuje, jak přidat popisek tabulky a jak na tabulku odkazovat.
Otevřít tento příklad v Overleaf. Tento příklad vytvoří následující výstup: Tabulka v LaTeXu s popiskem

Přidání obsahu

Vytvoření obsahu je jednoduché, protože příkaz \tableofcontents udělá téměř veškerou práci za vás:
Otevřít tento příklad v Overleaf. Tento příklad vytvoří následující výstup: Grafika ukazující obsah vytvořený LaTeXem Oddíly, pododdíly a kapitoly se do obsahu zahrnují automaticky. Chcete-li položky přidat ručně, například nečíslovaný oddíl, použijte příkaz \addcontentsline, jak je ukázáno v příkladu.

Stažení hotového dokumentu

Následující krátký videoklip ukazuje, jak stáhnout zdrojový kód projektu nebo vysázený soubor PDF: Další informace najdete v článku nápovědy Overleaf Export vaší práce z Overleaf.

Hledání a používání balíčků LaTeXu

LaTeX nejen nabízí významné možnosti sazby, ale poskytuje také rámec pro rozšiřitelnost prostřednictvím doplňkových balíčků. Místo toho, aby se snažil poskytovat příkazy a funkce, které „umí všechno“, je LaTeX navržen jako rozšiřitelný a umožňuje uživatelům načítat externí kód (balíčky), který poskytuje specializovanější možnosti sazby nebo rozšiřuje vestavěné funkce LaTeXu — například sazbu tabulek. Jak jsme viděli v sekci Přidávání obrázků, balíček graphicx rozšiřuje LaTeX o příkazy pro import grafických souborů a byl načten (v preambuli) zápisem

Načítání balíčků

Jak bylo uvedeno výše, balíčky se načítají v preambuli dokumentu pomocí příkazu \usepackage, ale protože (mnoho) balíčků LaTeXu poskytuje sadu voleb, kterými lze konfigurovat jejich chování, vypadá příkaz \usepackage často takto:
Hranaté závorky „[...]“ sdělují LaTeXu, jaká sada voleb se má použít při načítání somepackage. V rámci sady voleb požadovaných uživatelem se jednotlivé volby či nastavení obvykle oddělují čárkou; například balíček geometry poskytuje mnoho voleb pro konfiguraci rozvržení stránky v LaTeXu, takže typické použití geometry může vypadat takto:
Balíček geometry je jedním z příkladů balíčků, které napsali a přispěli členové celosvětové komunity LaTeXu a které jsou zdarma k dispozici komukoli, kdo je chce používat. Pokud balíček LaTeXu neposkytuje žádné volby nebo chce uživatel použít výchozí hodnoty voleb balíčku, načte se takto:
Když napíšete \usepackage[...]{somepackage}, LaTeX hledá odpovídající soubor s názvem _somepackage_.sty, který musí načíst a zpracovat — aby zpřístupnil příkazy balíčku a provedl veškerý další kód, který balíček poskytuje. Pokud LaTeX soubor _somepackage_.sty nenajde, skončí chybou, jak ukazuje následující příklad v Overleaf:
Otevřít tento příklad generující chybu v Overleaf Tento příklad vytvoří následující výstup: Obrázek ukazující chybu způsobenou chybějícím balíčkem

Hledání informací o balíčcích: CTAN

Balíčky se distribuují prostřednictvím sítě Comprehensive TeX Archive Network, obvykle označované jako CTAN, která v době psaní tohoto textu hostí 6287 balíčků od 2881 přispěvatelů. CTAN sám sebe popisuje jako
… sadu internetových serverů po celém světě, které nabízejí ke stažení materiály související s TEXem.
Na CTAN můžete užitečné balíčky vyhledávat procházením; například: Můžete také použít vyhledávání (v horní části stránky).

Balíčky dostupné v Overleaf: představujeme TeX Live

Jednou ročně se (velká) podmnožina balíčků hostovaných na CTAN spolu s fonty souvisejícími s LaTeXem a dalším softwarem shromáždí a distribuuje jako systém s názvem TeX Live, pomocí kterého si můžete nainstalovat vlastní (lokální) prostředí LaTeXu. Ve skutečnosti také servery Overleaf používají TeX Live a aktualizují se, když vyjde nová verze TeX Live. Aktualizace TeX Live v Overleaf neprobíhají okamžitě, ale několik měsíců po vydání, abychom měli čas otestovat kompatibilitu nové verze TeX Live s tisíci šablonami v naší galerii. Zde je například naše oznámení o upgradu na TeX Live 2025. Přestože TeX Live obsahuje (velkou) podmnožinu balíčků z CTAN, můžete narazit na zajímavý balíček, například igo pro sazbu diagramů hry Go, který je hostován na CTAN, ale není součástí TeX Live (není jím distribuován), a proto není v Overleaf k dispozici. Některé balíčky hostované na CTAN nejsou součástí TeX Live z různých důvodů: balíček může být zastaralý, mít licenční problémy, být extrémně nový (nedávno nahraný) nebo mít závislosti na platformě, například fungovat ve Windows, ale ne v Linuxu. Nové balíčky a aktualizace stávajících se na CTAN nahrávají po celý rok, ale aktualizace TeX Live se distribuují jednou ročně; balíčky obsažené v aktuální verzi TeX Live proto nebudou tak aktuální jako ty hostované na CTAN. Protože servery Overleaf používají TeX Live, je možné, že balíčky nainstalované na našich serverech — tedy ty, které mají naši uživatelé k dispozici — nebudou úplně nejnovějšími verzemi dostupnými na CTAN, ale obecně to pravděpodobně nebude představovat problém.
Naposledy změněno 5. října 2026